Only Good Energy | No Asshole Policy

V roce 1990 se společnost Trek rozrůstala neuvěřitelným tempem. Na kolech značky Trek jezdilo mnohem víc lidí, což bylo díky neuvěřitelné práci našich prodejců. Ve většině případů byli prodejci spokojeni. Vyskytl se ale jeden, který nebyl nikdy spokojený, i kdybychom se stavěli na hlavu. 

Budeme mu říkat Tomáš. Byl jedním z deseti nejlepších prodejců značky Trek v USA. Jedinou objednávkou dokázal pokrýt vytyčenou kvótu za celou oblast. Byl velmi důležitý. Ale jinak to byl pěkný blbec. 

Tomáš měl ve zvyku dohánět firemní prodejce k slzám. Vedl si průběžný záznam o prodejích. Když to na něj sedlo, obtížně se s ním jednalo a ostatní zastrašoval. Na svou nevlídnost byl pyšný jako na nějaké vyznamenání, jako kdyby se mohl svým idiotským chováním chlubit. 

Jednou za ředitelem Treku Johnem Burkem zašel do kanceláře vedoucí prodeje a řekl: „Máme s Tomášem problém.“ Vždycky jsme měli s Tomášem problém. Prý se Tomáš chystá zadat obří objednávku ještě před začátkem sezony a klade si nesmyslné požadavky. John se ho zeptal, co by se stalo, kdybychom s Tomášem přestali spolupracovat, aby mohl svou negativní energii přesměrovat jinam. Odpověděl mi, že bychom přišli ročně o odbyt 2 tisíc kol. 

Když John toho dne zavolal Tomášovi z letiště v Chicagu, šel přímo k věci. „Tomáši,“ řekl, „my se vašim požadavkům nebudeme podřizovat.“ 

Tomáš zareagoval: „Pak od vás nebudu tolik nakupovat.“ 

John mu na to odvětil: „Došli jsme k závěru, že se nám nedaří vás uspokojit, a proto jsme se rozhodli, že s vámi přestaneme spolupracovat. 

Ticho. 

A bylo hotovo. Po týdnu John John vedl stejný hovor s dalším z deseti předních prodejců Trek. Tehdy se „žádní blbci“ stalo oficiální zásadou v Treku, která platila pro všechny, zaměstnance i prodejce.

Proč jsme ji zavedli? Protože chceme, abyste mohli navštívit kteroukoli prodejnu Trek na světě s vědomím, že tam nebudete muset jednat s nepříjemným prodavačem. Místo toho vás uvítají lidé, kteří s vámi budou jednat laskavě a s péčí. Lidé, kteří vám opravdu naslouchají a mají z toho, že vás dostanou na kolo, stejnou radost jako vy z jízdy. 

Protože když budujete kulturu respektu, vytváříte prostor pro více lidí, kteří budou jezdit na kole. A právě o tom to je.