Přejít k obsahu

Příběh o semknutosti, překvapení a skutečném týmovém duchu

Spolu můžeme i hory přenášet (a taky menší garáže)

Když si naši zaměstnanci Mitch P. a Jennifer G. koupili pozemek hned u ředitelství Treku ve Waterloo ve Wisconsinu, nemohli se dočkat, až začnou stavět vysněný dům. Měli ale problém, který nedokázali sami vyřešit.

Na pozemku stála garáž pro jedno auto, kterou bylo třeba přemístit na nové betonové základy a uvolnit tak místo na stavbu domu. Mitch ji zkusil přemístit sám, ale nerovný terén znemožňoval přesun 907 kilogramů pouze jedním člověkem a přívěsem.

Tak se tedy Mitch, jako každý, kdo strávil nějakou dobu v Treku, rozhodl bez ostychu požádat o pomoc.

Poslal e-mail kolegům, kde jim vysvětlil svou neobvyklou situaci:

„Hledám asi 20 dobrovolníků, kteří by mi pomohli přestěhovat malou garáž (4,3 x 6,1 metru) ve Waterloo. Sundali jsme střechu, takže hmotnost klesla na odhadovaných 907 kilogramů. Nesouvisí to s prací a nikdo mi nic nedluží. Pokud se nehodláte zapojit, nic se neděje.“

Mitch doufal, že se přihlásí 20 dobrovolníků. Přihlásilo se jich ale přes třicet a všichni chtěli pomoct.

Během polední přestávky se skupina sešla v pracovních rukavicích a s vyhrnutými rukávy. Společně garáž snadno zvedli a za necelé tři minuty ji postavili na nové základy.

Dokazuje to, že žádný úkol není příliš velký ani příliš těžký, pokud se do něj pustíme společně. A všichni, kdo se toho dne zúčastnili, vědí, že pokud se ocitnou v nesnázích, mohou se spolehnout na své kolegy, že jim přijdou pomoct.