V říjnu 2024 se jihovýchodem USA přehnal hurikán Helena a zanechal po sobě spoušť. Zatopená města. Zbořené domy. Životy převrácené naruby. Hory Severní Karolíny, kdysi plné turistů, cyklistů i jiných návštěvníků, najednou zely prázdnotou.
Přírodní park Pisgah National Forest, v němž se nachází přes 300 km špičkových trailů pro horská kola, na tom byl hodně špatně. Přišel o 80 % stromů. A stezky, které se bujnou zelenou vegetací klikatily všemi směry, se změnily v neprostupnou džungli.
Pro místní obyvatele představovaly mnohem víc než jen pěkné místo na ježdění. Všichni je brali jako pulzující srdce celého regionu, které každý rok přiláká statisíce návštěvníků. Jako zdroj živobytí pro místní firmy. Jako místo, které má hlubší smysl, vybízí k pohybu v přírodě a nabízí možnost trávit čas společně s ostatními. Ztráta stezek pro místní neznamenala jen jednu zpackanou sezónu, v jejich každodenních životech najednou zela obrovská díra.
Dobrovolníci z regionu věděli, že je třeba jednat hned a onu pomyslnou díru co nejrychleji zalátat. Jenže kvůli všem těm neprůjezdným silnicím a cestám, po nichž se dalo pohybovat jen na kole nebo pěšky, to vypadalo, že obnova stezek bude stejně pomalá a náročná jako dlouhý výjezd do vysokohorského sedla.
Jak elektrokola pomohla s obnovou trailů
Jak 14 elektrokol pomohlo místním s obnovou stezek
Tehdy dostal oblastní vedoucí Treku Matt Ciancia skvělý nápad. Začal přemýšlet o tom, jak velká motorová pila by se asi vešla na horské elektrokolo a kolik litrů paliva a řetězového oleje by takové kolo uvezlo. Členové sdružení pro terénní cyklistiku jižní oblasti SORBA a G5 Trail Collective to hodlali ověřit experimentálně.
Na Mattovo doporučení jim Trek daroval 14 horských elektrokol Rail, aby se dobrovolníci z obou organizací mohli v lesích lépe pohybovat a dopravovat vybavení tam, kde bylo třeba. Úkony spojené s obnovou trailů, které měly původně trvat měsíce nebo roky, se najednou daly zvládnout rychleji.
Za jediný den projely úklidové týmy nejkrásnější trail Pisgahu s názvem Kitsuma odspoda až nahoru. Podle původních odhadů měl úklid trvat minimálně týden. Během pěti měsíců pak dobrovolníci z těchto organizací vyčistili přes 257 kilometrů stezek. Takže je jasné, že dočištění zbývajících 50 kilometrů rozhodně netrvalo roky, jak se někteří obávali.
Práce tím ale rozhodně nekončí. Díky darovaným elektrokolům mohou vybudovat další stovky kilometrů stezek, což pro Pisgah a jeho obyvatele či návštěvníky bude znamenat lepší podmínky k životu i ježdění.
Živelním pohromám neunikneme. Ale vždy se po nich můžeme vrátit a pustit se opět do díla.